Na poslední červencovou sobotu byl naplánovaný další závod série KPŽ, tentokrát v podobě již tradičního závodu Manitou Chrudim. Na výběr byly dvě varianty tras v podobě 50 km a 115 km. Já jsem si vybral již pro mě tradiční délku v podobě 50 km. Start ve 12 hod z náměstí sliboval pohodové vstávání. Registrace a rozjetí proběhlo bez problémů, avšak začalo mírně poprchávat, což slibovalo bahnitý závod. Již v pátek vydatně pršelo.
Start proběhl již tradičně z náměstí, kde po pár metrech následují schody. Bohužel moje pozice na startu nebyla ideální a tak sjezd schodů sem jel velmi pomalu. Dole pod schodištěm, sem se snažil dojet čelo, ale následný táhlý mírný výjezd z města a silný protivítr čelo řádně natáhl. Sjet si čelo bylo hodně nereálně, každý hákoval soupeře a snažil se co nejvíce ušetřit síly. Až při nájezdu do terénu zjišťuji, jak špatně si stojím, cca 70 místo není nic příjemného, a tak bylo na čase s tím začít něco dělat. Následující kilometry po najetí do terénu vedou převážně po kořenech, loukách, lesem a kamenech. Bahno a voda z toho udělalo poměrně náročný terén a tak dostávat se dopředu stojí hodně sil.
V První třetině závodu si dojíždím Dana Vágnera, mého spolubojovníka ze spousta závodů a od té doby jedeme společně. Danovi to docela jelo a tak ve kratších výjezdech ztrácím, ale na rovinkách a ve sjezdech si ho vždy dojíždím. V polovině závodu nám hlásí cca 60 místo, nic moc, ale zlepšujeme se. Po nájezdu od občerstvovačky do těžšího terénu Danovi ujíždím a chytám druhý dech. Najednou mi to jede a tak se toho snažím využít. Beru jednoho soupeře za druhým. Těsně před cílem mi hlásí 51. místo. Do konce už mi chybí jen pár kilometrů a tak se sebe vymačkávám poslední zbytky sil. Ke konci, byla trať trochu hůře značená, ale po malém zaváhání dál uháním do cíle.
V cíli se objevují po necelých 2 hodinách, docela vyšťavený, ale z hrůzou zjišťuji, že pár závodníků, kterým sem ujel za polovinou závodu jsou v cíli přede mnou. Asi byla chyba ve značení trati, protože všichni shodně tvrdíme, že jsme jeli stejně. Ve výsledcích figuruji na 50.místě celkově a 13. v kategorii M30. Když odeberu 2 – 3 lidi, kteří měli být asi za mnou, je z toho 47. resp. 48. místo celkově a 11. místo v kategorii. Spokojenost z výkonu docela je a tak odpoledne můžu sledovat spolu s ostatními závodníky a doprovodem v cíli předposlední etapu TDF (stoupání na Mount Ventoux) na velkoplošné obrazovce s originálním komentářem Roberta Bakaláře. Při odjezdu ještě omrknu novou Škodu Yeti a s příjemným pocitem dobrého výkonu se vracím zpět domů.