Zavírák sezony v bikově nejvýznamější vísce v Čechách je téměř povinnost pro každého cyklistu brázdícího brdský hřeben. Zkrácená varianta letních Trasn Brd nabízí kromě náročných stoupání i hezké technické pasáže a svoje si najde každý, kdo se postaví na start. Z teamu Skisu jedu já a Lukáš.

Průměrné listopadové počasí uvítalo na startu přes 250 závodníků. Postavil jsem se celkem slušně, ale nikam dopředu se nerval, protože první kilometr za zaváděcí motorkou dává prostor k probití se vpřed. Vyjímečně sedlám půjčený stroj teamového kolegy Dana, Specialized stumpjumper HT v naprosto plné palbě. Mám docela strach, abych s ním něco neprovedl, a tak si v balíku dávám odstupy a jedu hodně opatrně, vnitřně ovšem dost v napětí. Je to ale závodní náčiní a tak mi po pár km úvodního kopce už hezky sedí v ruce a trochu se uklidňuji.

O tempo skupinky na čele se kromě černošické mafie stará Honza Škarnitzl, Tomáš Pešek, Ondra Cink a Jiří Chyba. S touto skupinkou dorážím na vrchol 7kilometrového stoupání a musím říct, že to je pro mě poprvé co jsem uvisel takto silnou skupinku. Na rovinkách hřebene si lížu rány hezky v háku a kousek za Skalkou se docela rovnám a mám pocit, že to dneska možná přežiju. Ale to už najíždíme do proslulých technických pasáží plných kořenů a kamenů. Tady nechávám elitu jet, protože nemám nervy na to ničit kolo jako oni. Jedu opatrně a v pohodě, což později má za následek, že mě dojíždí Tomáš Kozák, David Kramár a Václav Kocián. V pasážích po občerstvovačce se dělíme na dvě dvojice. Tomáš s Davidem ujeli s technických sjezdech a tak pokračuji se závodníkem Volvo Hase v jejich závěsu. V posledním významném kopci dávám turbosnack a trhám naši skupinku. Následný sjezd a singlíkové pasáže před cílem znám a věřím si, že dokážu náskok udržet. Plán se mi vydařil a cílem projíždím volným tempem na celkově 7. místě se ztrátou necelých 10 minut na Honzu Škarnitzla. Třetí rok po sobě tak beru třetí flek na bedně. Letos za Tomášem Kozákem /Hepos/ a Davidem Kramárem /Cycling Point/. Tepový průměr 172 ukazuje, že jsem jel opravdu svižně, čas závodu 1,49. Riskantnější jízdou v technických pasážích bych možná ještě minutku, dvě srazil, ale s rizikem pádu, defektu a poškození stroje. 

o necelou půlhodinku po mě přijíždí přítelkyně Šárka a bere druhý flek za Ivanou Loubkovou o 4 minutky. Lukáš dojíždí na 126. dnes to vzal jako pohodový švih s bratrem, cestou si natočili i video

Biková sezona je tedy u konce. Letos byla pro závodníky Skisu velmi úspěšná. Věřím, že se napřesrok posuneme ještě dále a bílo-modré dresy budou opět zářit na bednách po celé republice.